|
|
Zde se dovíte co vlastně myslivecká činnost obnáší, a jaké jsou
povinnosti myslivců a Jaká jsou jejich práva nebo jejich možnosti. Zde se
i dovíte, co všechno se musí absolvovat, než můžete si pověsit flintu na
rameno, a vyjít si do lesíčka na čekanou..
Myslivecká společnost Březina Suchá Loz ke dnešnímu dni je na počet
členů jednou z nejsilnějších organizací v rámci kraje. Máme mezi sebou
mladé členy, kteří nedávno vykonali předepsané zkoušky, máme silný věkový
střed, a máme mezi sebou členy, kteří jsou již dříve narození a jejich
vyprávění a rady si rádi poslechneme. O jejich životních výročích,
o jejich extra činech pro myslivost nebo vyjímečných úlovcích budete
informováni
Když máme mluvit o nás, jako o myslivcích, tak musíme začít od těch samých
mysliveckých začátků.
Když se chce jinoch státi myslivcem, musí se stát nejdřív mužem. Dřív ho
myslivci mezi sebe řádně nepustí. Sice může chodit a pomáhat, může také
krmit, ale flintu do ruky dostat nemůže. Jak má doma ale tatíčka myslivcem,
tak je jasné že si i potajnu někde bokem vystřelí. Nejdříve si musí doma
domluvit, že mu dají na flinty a na vybavení. Jednu flintu mít je málo,
protože už ví, že ne všecko se může střílet jedním střelivem. A proto, aby
se mohl vyžívat více, musí mít nejen brokovnici, ale na srnčí, divočáky i
daňky, potřebuje kulovnici. Samozřejmě že k tomu i náboje. A každá rana něco
stojí, i ta do luftu. K tomu dalekohled, dobré boty, zelený ohoz jak letní,
tak do nepohody i do zimy. Myslivci sů prazvláštní tvorové. Když sa blíží
večer, už ho to táhne ven.
Babičky sice povídaly že je lepší chodit do lesa, než do hospody. Ale prý
aj tam sa mosí. Celé leto chodí ven, jako že chodí, pořád cosi sleduje,
nikomu nechce povědět co, a jeho aktivita naroste až venku začne podzim.
To je prý začátek hlavní lovecké sezony. Hony, čekané, krmení, naháňky a
furt enom ven.
Ale vraťme sa zasej na začátek. Po přihlášení do kurzu, který bývá
začátkem roku až v Hradišti, a jezdí se tam v sobotu a v nedělu, a bere sa
toho tam dost, jak o zvěři, tak o jejím životě a chování, tak sa tam učíja
zákony, učíjá sa o flintách a nábojoch, probírajů jakési myslivecké mravy,
tlučů jim do hlavy kdy sa može co střílat, a kdy sa možů chodit enom dívat.
A aj s flintů jak sa má zacházet, jak a má nosit, že sa nemá děckom a babám
ani ukazovat, aby děcka náhodů si z taty nevystřelili, a baby aby netrefil
šlak, kolik peněz tá potvora stáua. A chodíja aj na střelnicu, nekdy střílat,
a nekdy aj dělat rukama. Mosíja to nějak těm horním odčinit. No a potom ke
konci roku, když celý rok chodíja jak jacísi adepti s domácíma starýma
myslivcama na hony, krmít, chodit na brigády a aj do hospody ich učíjá.
No a potom přijdou zkoušky. Zasedne sa proti senátu, který je dotěrný a
chce toho moc vědět. Není to lehké, ani ty střelby před komisařama. Tí co
projdou, mají už jen jeden cíl. Dostat sa někde do mysliveckého spolku,
protože sám bez revíru na cuzím lovit nesmí. Když ho příjmů do spolku, to
teprve nastane zasej starostí. Většinů na výročním rokování tí staří
rozhodujů, jestli ho mezi sebe vezmů, nebo ne. Když mu oznámí, že je přijatý,
tak začnů slavnostní obřady, skoro stejné, jak jich mívali tí, kteří už dávno
odešli do věčného revíru.
První a poslední platný zákon platný po desetiletích a který díky bohu
nezměnil žádný režim, i když se o jeho úpravy snažil:
Co stvořil Bůh, to cti a opatruj
to myslivče buď provždy zákon tvůj! |
|
Pak následuje pasování na myslivce kdy jeden z představitelů spolku,
převážně myslivecký hospodář loveckým nožem, kladením na rameno nového
myslivce, který před ním klečí, takto jej oslovuje : |
První úder jednou provždy praví
dobré zachovávej myslivecké mravy!
Druhý dávám k tvému nabádání
buď tím, kdo zná a přírodu chrání!
Třetí vedu jménem všech svých druhů
Lovu zdar, a vítej v našem kruhu! |
A protože je to obřad naprosto vážný, všichni přítomní jej bedlivě pozorují,
tak ve většině jim vyprahne v krku, a to je příležitost pro čerstvě pasovaného,
aby se dobře zapsal.
K dobrým mravům v myslivecké společnosti patří i Myslivecké desatero
i Myslivecký slib, budou Vám ve vší vážnosti předloženy .
Dokončeme ještě dnes tu dobrou náladu, která je po pasování, a řekněme si
jedno prastaré přísloví, které k životu a myslivosti patří:
Chceš –li být šťastný jeden den,
Ožer se.
Chceš –li být šťastný jeden rok,
Ožeň se.
Chceš –li být šťastný celý život,
Staň se myslivcem!
A to už je opravdový myslivec.
Tak honem šáhnut do peněženky, vytáhnout potřebný peníz, a přidat k tomu
Aj ty co byly naskládané bokem a začne nákup výbavy. Flinta jedna obvykle to bývá brokovnice,
buď něco staršího odkulit, nebo zajít do obchodu a vybrat si novů. Tá je ale podstatně mastnější.
K tomu náboje, dalekohled, a samozřejmě oblečení. Všecko zelené, nekteří si kupujů aj zelené
trenýrky. A nesmí sa zapomněnt ani na dobrý nůž, hlavně ostrý s otvírákem na pivo a také pilka
jak na nějaků větvičku, tak hlavně k úlovku na rozdělaní zámku. Bez toho to nejde.
A potom už chodit ven, dívat se co kde chodí, do jara ještě přikrmovat, pak sa už enom podívat
kde a jak táhnou sluky, poslechnout si jejich večerní kvokání.
Do konca dubna pak vyčistit a ošetřit krmelec, a zas chodit ven a pozorovat kde je jaké srnčí,
kde je nejaký slabý srneček z loňského roku – jednička – co kdyby bylo možno si ho střelit.
O tom rozhodne členská schůze ze začátku května, kdo može si střelit. Na většího srnca si
samozřejmě možu jenom namířit, to až budu mět větší zásluhy, tak sa na mna snad dostane.
Mosí sa chodit aj do lesa podívat sa kde chodí černá, protože lončáci a pak aj selata sa možů
lovit po celý rok. A černí rytíři chodí převážně v noci. A tak když chodíme do lesa v noci aj
my, a pozdě sa vracáme domů, nekdy nás přepadne žízeň tak je ten příchod domů ještě pozdější.
A doma to si mosí vyslechnut každý sám a celé. To je řečí, kdes byl, cos tam dělals, a nebyls
tam náhodů s nekým atd. Ale i to patří k věci a každý si toto musí překousat. Končí žně, je doba
odlovu holubů hřivnáčů, spárkatá má vyvedené mladé, tak zvýšit pozornost na zvířata škodící
myslivosti, hlavně toulavé psy a kočky a od září začíná odlov srnčí zvěře holé- srn a srnčat.
A u nás také zvěře daňčí. No a hlavní lovecká sezóna začíná od listopadu. Hony a naháňky, jak
doma tak když nás pozvou kamarádi do jejich honiteb. Nu, ale předtím navštívit patřičnou
prodejnu střeliva a nakoupit si do zásoby náboje. Není nic bolavějšího, než jít na hon a
nemět dostatek nábojů. Celý rok si myslivec pomalu nevystřelí na pohybující se cíl, a tak
při honu na bažanty nebo zajíce těch ran na jednoho uloveného je někdy pěkná řádka,
někdy se to podaří i na jeden zásah. Podle pořekadla od starých myslivců kde se praví:
jedna rana – maso, dvě rany - asi maso, tři rany - ho…
dnes, po mnoha desetiletích. A brokový náboj to nejsou tři koruny. No a pak se
střelci dopalují jeden druhého, někdy se aj dohadují, kdo vlastně byl tím opravdovým lovcem.
Nejinak je tomu i u naháněk, jedni tlačit a druzí obestavit leč a pak jen čekat, co z leče
vyběhne. A nesmí se všechno lovit co se dá do pohybu. Myslivec má především myslet a zvážit
na co zmáčne spoušť. A když vyběhne baška ze selatama, tak jich bývá zpravidla víc, a mají
napilno. Na vedoucí kus se nestřílí, to bývá bachyně, a když se netrefíte do selata, tak
většinou možete aj tuplovat, tak celá tlupa odejde do neznáma. Horší je když sa postřelí.
Tak hned dohledávat, s flintů aj se psem, A když to přejde přes hranice honitby, tak jen
po hranici, dál se nesmí. Tak do sousední dědiny, najít tamního hospodáře a s ní teprve najít
kde postřelená zvěř přešla hranice a teprve s ním jít dohledávat. Bez něho ani krok, jinak
je zle, a velice. A na černou zase nemůžu jít s brokama, tam musím mět náboje jiné. A co
když vyběhne z leče liška, Ta je nejlepší střelit hrubým brokem. Když sa spletu a střelím kulí,
tak obvykle z lišky mám jen nepěkné cáry, které jsou k ničemu. A já jsem chtěl domů ženě,
nebo milence donést na pěknou kožešinku.
A samozřejmě kdosi dávno vymyslel, že těm ostatním co mně při mém úlovku byli nápomocni,
tak po skončení lovu a odložení zbraní dám něco na žízeň a na zahřátí. I za to poplácání
po rameni ,a potřepání rukou LOVU ZDAR se platí. Takový je kolorit myslivecké etiky.
Než začne lovecká sezóna , to když končí léto a domáhá se moci zima, tak je povinností
každého myslivce mět své krmící zařízení naplněné voňavým senem, a sůl ta musí být v solisku
po celý rok. Když není, tak urychleně doplnit. Zvěř nemá možnost si doplnit zásoby na zimu v
supermarketu nebo v maličkém obchůdku. Ta čeká na myslivce, že jí přinese. A když není,
tak strádá a trpí hladem. Zvlášť když napadne větší vrstva sněhu. Dokud nemusí a najde si
potravu sama, do krmelců nechodí. A jak se krmí, je poznat na jaře na fyzické kondici zvěře,
na velikosti trofejí, ale i na počtu padlé zvěře.
Lovecká sezóna končí Silvestrem, po Novém roku zase jen krmení, doprav jej do lesa nebo do
polí ke krmícím zařízením třeba na hřbetě, tam tě kdosi čeká. V předjaří ještě výroční
rokování o zhodnocení roku uplynulého, trochu pohledu co nás čeká, co musíme opravit,
nebo co jsi zbudujeme nového a kde na to vezmeme.
 
Vynechal jsem úmyslně jeden ze světlých bodů mysliveckého roku. Tím není nic jiného než
Poslední leč. To je ta akce, kdy převážně po hlavním honu se odloží flinty,myslivci se naparádí,
v mysliveckém tónu si vyzdobí i shromažďovací místnost, řádně se napucují, předtím doma sekají
dobrotu a na ten slavnostní večer přivedou své drahé polovičky jak legální, tak teprve kamarádky.
Připraví si dobré jídlo a pití, pozvou si nějakou hudbu, aby tímto večerem odplatili svým
nejbližším všechny ty chvíle, kdy místo práce doma, nebo v přítomnosti svých nejbližších
zameškali v lese nebo na honě. Začíná se mysliveckým chorálem LOVU ZDAR, LESU ZDAR……..
Pak tancem a zpěvem , při cinkání příborů a pak skleniček, se dospěje k bodu
patřícímu každé poslední leči, a to je Myslivecký soud. Zde se vyhlásí tribunál,
kterému předsedá většinou král honu, vzpomenou se prohřešky střelců a jsou vyneseny tresty.
Přísné a neodvolatelné. Bývají to chvilky veselé, zvedne se nálada a při tanci a zpěvu se
pokračuje podle libosti a výdrže až do brzských ranních hodin.
U nás v Suché Lozi se před několika léty začala tradice Hubertských mší, jako poděkování
za uplynulou sezónu a zároveň i jako prosba pro úspěšnost lovecké sezóny letošní. Jak se nám
to daří je možnost si prohlédnout fotogalerii naších stránek . Pořádáme ji na střídačku s
myslivci z Bánova – je to skupina ,která v Bánově stojí mimo zákonný výkon práva myslivosti.
Co říci závěrem:
Myslivost je dřina, a myslivost není jen střelba. Pobyt v přírodě, kde můžete chodit denně
na jedno místo a vždy budete vidět něco nového, něco jiného než včera. Pozorovat přírodu,
pozorovat zvěř i ptactvo, pozorovat jak všech raší, kvete, odkvétá a ukládá se k spánku,
tak pozorujete, jaký je koloběh roku. Sledujete jak se v přírodě objevuje nový život, jak je
skotačivé i to jejich mládí, jak to roste a jak to stárne. A než zmáčknete spoušť na vyhlednutou
a obeznanou zvěř, tak musíte myslet, zda splňuje všechny podmínky, že vy ji můžete ulovit.
Zmáčknutí spouště je neodvolatelné, a proto musí být dobře promyšlené.
 
Ti co tak učinili, jsou zde. První výbor, pak ostatní členi (dle abecedy)    
 
|
Mahdal Josef ml. ročník 1981 předseda myslivost@suchaloz.cz   |
 
|
Gregovský Jiří ročník 1978 hospodář myslivost@suchaloz.cz   |
 
|
 
|
 
|
Procházka Marek ročník 1980 finančník   |
 
|
Hladiš Michal ročník 1987 jednatel   |
 
|
 
|
Gregovský Zdeněk ml. ročník 1976 brigády   |
 
|
Horňák Miroslav ml. ročník 1989 místopředseda, rozdělování zvěřiny |
 
|
Lekeš Petr ročník 1992 krmení   |
 
|
 
Beníček Jan ročník 1944     |
 
|
Beníček Miroslav ročník 1975     |
 
|
Beníček Radim ročník 1991     |
 
|
Bublík Ladislav ročník 1948     |
 
|
 
|
Bujáček Antonín ročník 1951     |
 
|
Bujáček David ročník 1975     |
 
|
Bujáček Josef ročník 1959     |
 
|
Bujáček Petr ročník 1987     |
 
|
Bujáček Rostislav ročník 1954     |
 
|
Bujáček Václav st. ročník 1953     |
 
|
Bujáček Václav ml. ročník 1982     |
 
|
Fornůsek Patrik ročník 1992     |
 
|
Gazdík Petr ročník 1969     |
 
|
Gregovský František ročník 1981     |
 
|
 
|
Gregovský Zdeněk st. ročník 1949     |
 
|
Horňák Pavel ročník 1965     |
 
|
 
|
Kubiš Petr ročník 1982     |
 
|
Mahdal Gabriel ročník 1953     |
 
|
Mahdal Jan ročník 1985     |
 
|
Mahdal Josef st. ročník 1952     |
 
|
 
|
Mahdal Lukáš ročník 1976     |
 
|
Mahdal Marek ročník 1986     |
 
|
Mahdal Zdeněk ročník 1963     |
 
|
    |
Polanský Josef ročník 1950     |
 
|
Švestka Stanislav ročník 1963     |
 
|
Velecký Antonín ročník 1957     |
 
|
Velecký Petr ročník 1974     |
 
|
| | | | | |
|
|