V této kapitole se budeme snažit získat co nejvíce informací o vůbec prvních začátcích myslivecké činnosti. Víme, že v dobách dávných bylo právo lovu výhradně určeno majitelům panství a jejich hostům. Dnes už víme, že na sucholožsku byl uloven už v prvních letech dvacátého století jelen, víme, kdy byl první pacht honitby a kolik stál, a začínáme dávat dohromady i další skutečnosti přes rok 1947, kdy byl vydán oficiálně první zákon o myslivosti, který platil dlouhou dobu,co se lovilo v počátcích myslivecké činnosti, jak to bylo s hájením a odlovem, a která zvěř je domácí, a která se zabydlela až v průběhu doby. To vše bude postupně už proto, že se blíží kulaté výročí organizované myslivosti v naší obci.


Pozemky před první světovou válkou patřili v Suché Lozi a okolí rodu Kauniců. Ti na nich i lovili zvěř. K lovu si zvali většinou úředníky z Uh. Brodu a další své panské hosty. Jako honce zvali na své hony i občany Suché Loze.

Hlavního hajného celého panství Kauniců dělal pan Kubiš z naší obce. Podle dochovalých pramenů a vyprávění i starších pan Kubiš byl uznávanou osobností, byl to člověk s přehledem odborník na lesy i na zvěř. A jak to patří k celému koloritu, když byla zvěř a byla na panském, tak k tomu patří také pytláci. Ti byli z chudé vrstvy obyvatel. Do tohoto období je nutno také vzpomenout skutečnost, že v trati Čtvrtě na sucholožsku byl v letech 1908 až 1910 střelen jelen. Lovcem byl nějaký pan Trčka z Uh. Brodu.

V roce 1924 přichází k první parcelaci . Nerozparcelovaná půda zůstává jako zbytkové hospodářství“,které odkupují vyšší státní úředníci a jejich známí. Tak se „zbytkovým hospodářstvím“ stává i hospodářství Volenov, tak jako i v okolí – v Bánově nebo Ordějov. Volenov spravuje statkář Jan Uhlík, výměra tohoto statku byla asi 750 ha, včetně Dráčovy. Statek měl i svoji honitbu a to Řady, Dubinu a Dráčovy. Jan Uhlík byl nejen správcem statku Volenov, ale byl i zvolen do obecního zastupitelstva a pak jako starosta obce Suchá Loz si vede velmi dobře stará se o obecné a prospěšné záležitosti pro občany. Zakoupil pro obec les "Březina", kde odprodává dříví občanům, kteří les nevlastnili (singularisté). Podle tehdejšího loveckého zákona mohla být uznána honitba o výměře 150 ha souvislých pozemků.

V Suché Lozi vzniká v té době první honitba a to vlastí pánové Čubík, Šenkéř, starosta Uhlík. Uhlík však dlouho už nevydržel, a prodává statek Volenov sourozencům Dostálovým. Dostálé však nemají zájem o provozování myslivosti, a tak je katastrální území Suché Loze propachtováno zájemcům. Licitace se zúčastnili mimo sucholožských občanů i někteří bánovjané –nějaký Beníček, Mandíci, Mahdal (Froliš) a mlynář Podhořák, kteří měli o honitbu velký zájem. Když ale viděli že sucholožané honitbu nemíní pustit, tak nadhazovali při licitaci až při částce 6000 Kč odstoupili. Takže první nájem ze sucholožské honitby byl včetně daně celkem 6150 Kč. Na tu dobu částka značně vysoká. Honitba tak připadla panu Janu Rožkovi a jeho společníkům – pánům Janu Kubišovi, Ferdinandu Kubišovi, Josefu Polanskému, Ferdinandu Polanskému, Bohumilu Čubíkovi, Janu Bujáčkovi a Josefu Kunovskému. Díky Bohu, od té doby až do dnešních dnů je tato honitba v držení sucholožských občanů. A jak to bylo s funkcemi? Předsedou se stal Kubiš, Rožek hospodář, Kubiš Fr. pokladna. Protože nájemné bylo vysoké, bylo nutno ulovenou zvěřinu prodávat. Zajíce se prodávaly do Přerova, koroptve se prodávaly do Uh. Brodu. Samozřejmě, že pokud výnos z prodeje nedosahoval výše nájemného, tak společníci museli sáhnout do vlastních kapes, a rozdíl uhradit ze svého. Společníci dostávali na hody a před vánocemi z honu každý po jednom zající, koroptve se nepočítaly do odlovu. Pokud některý měl zájem o zajíce dalšího mohl jít lovit do Sudenisk, nebo Dubiny, nebo do Léščí za Vrch, v blízkých částech honitby - v komoře se individuelně lovit nesmělo.

V tomto složení vydrželo se až do druhé světové války. Za okupace pušky se odevzdaly a tak se množilo pytláctví – okaři a paličáři. Po válce honitbu pronajímá pan Jan Kubiš se svými společníky - Ferdinand Kubiš, Jan Bujáček, Jan Rožek, Otakar Mahdal, Frant. Beníček.

V roce 1946 nařízením pořádají se myslivecké kurzy a zkoušky z myslivosti. V roce 1947 vychází Zákon o myslivosti – starším známý Zákon 225/ 1947, který platí velmi dlouhou dobu a vzpomíná si na něj i dnešní střední myslivecká generace. Myslivecká organizace se rozrůstá o další členy – Cyril Mahdal, Jan Polanský, František Bujáček, Jan Kunovský , Josef Pomykal a další.

Lovná zvěř – z počátku zajíc a koroptev, divoký králík- v hojném počtu, v lese několik kusů srnčího, po druhé válce údajně přes zamrzlý Váh před postupující frontou se objevuje černá.

V roce 1948 dochází k zásadnímu zvratu v celkové politice státu, k moci se dostává KSČ a tato skutečnost se promítá silně i do myslivosti. V roce 1949 je založena Lidová myslivecká společnost Březina Suchá Loz


Bohumil Čubík, jeden ze zakladatelů sucholožské myslivosti

Začátek padesátých let byl poznamenán silným nástupem KSČ, které se promítlo i v naší obci. Stávající členové strany se dostávají do čela organizací a vyřizují si své účty s dřívějšími členy organizací, kteří nevstoupili do KSČ nebo nechtěli vstoupit do JZD. U myslivců se to také projevilo, všichni majitelé střelných loveckých zbraní, kteří nevstoupili do KSČ a odmítali vstup do JZD museli odevzdat své pušky na ONV Uh. Brod a tam zmizely bez náhrady. K tomu jen podotýkám, že po částečném uvolnění někteří staří vyloučení členové se vrátili do společnosti, dost bylo těch, kteří už dál v myslivecké organizaci být nechtěli. V těchto letech byly státem – ONV ( pro ty mladší je to Okresní národní výbor) předepsány povinné dodávky zvěřiny. Suchá Loz byla na konferencích v Uh. Brodě několikrát kritizována pro neplnění dodávek a nedostatečnou kázeň. Tak stojí v zápisech z okresních konferencí.

Za zvláštní zmínku stojí událost zvláštního zřetele. V roce 1952 byl zaznamenán zvýšený počet výstřelů v revíru a nacházely se i padlé kusy, mnohdy už v rozkladu. Myslivci se dohodli, že si budou rány hlídat, a budou se kontrolovat navzájem, kdo střílí. Tak padly výstřely 19. září 1952 na Poduherští. Nejblíže byl pan Fr. Bujáček, ten se dal střelce pronásledovat, padly další rány, jedna z nich zasáhla pronásledovatele do hrudníku. Díky dalekohledu se střela odklonila, nezasáhla páteř. K místu kde se střílelo přiběhli další myslivci, raněného dopravili do vesnice, dál pak do nemocnice. Pan Bujáček s trvalými následky byl propuštěn z nemocnice, SNB vyšetřoval, nic nevyšetřil do dneška.

Pro zajímavost v roce 1950 honitba Suchá Loz má 1599 ha , z toho 1154 ha polností, 245 ha lesa, 200 ha louky aj. Pachtovné (nájem) bylo 2 120 Kč, k tomu 1 600 Kč za náhradu škod způsobených zvěří. Bujáček Jan byl předseda a hospodář Kubiš Jan.

V těchto letech bylo jako jeden ze závažných bodů hodnocení zapojení do budování socializmu na vesnici- závazkové hnutí na brigádnické činnosti. Zde je jeden z kladných bodů hodnocení sucholožských myslivců na Okresní konferenci. V roce 1966 v pokladně MS byla částka 120 Kč, v roce 1967 utržili myslivci za odchyt 3940 Kč a za 50 Kč nakoupili zvěř na zazvěření honitby. Z těchto let se traduje i výstavba myslivecké chaty, v roce 1968 se zakoupila společná kulovnice. V roce 1970 čítala členská základna 22 členů, odlov – 261 zajíců, 56 ks bažantů, 5 ks koroptví, 2 kňouři, a další drobná zvěř ( 65 koček a 12 psů !!!). Na hony byl okresem delegován vždy jeden dozorce. Naši myslivci nebyli jen ozbrojenými brigádníky, ale každoročně pořádali pro sebe a své drahé polovičky oslavy MDŽ a to ve velmi dobrém pojetí, a rovněž tak zájezdy po vlastech českých a návštěva nejen historických míst, ale i dobrých pohostinných zařízení.

Přichází rok 1979. Na základě usnesení okresních orgánů a OV KSČ došlo ke sloučení honiteb Bánov a Suchá Loz. Nemalým dílem k tomu přispěl i tehdejší předseda JZD, které už bylo sloučeno a spojilo Bánov, Bystřici a Suchou Loz. Výbor společnosti byl složený, předseda z Bánova, hospodář ze Suché Loze atd. Podle nařízení byla v každé organizaci založena tzv. stranická skupina, -členové strany. Rozhodování na schůzích – výbor navrhl, stranická skupina projednala a příp. upravila a členské schůzi se to předložila jako faktum.

V létě 1979 se uskutečnila u nás celostátní klubová soutěž jezevčíků, v roce 1981 byly uskutečněny Podzimní zkoušky malých plemen. Tyto zkoušky se konaly ještě v roce 1982. Spojení obou spolků nebylo moc dobé, a přinášelo víc problémů, než užitku.

V roce 1983 dochází ve sloučeném sdružení k významné události. Z podnětu nadřízených orgánů naši členové vybudovali v katastru Suché Loze oboru a do obory bylo vypuštěno 19 ks dančí zvěře dovezené z Maďarska. Vypuštění daňci byli označeni a jak čas ukázal, na sucholožsku se jim dařilo a daří dobře. O rok později byli z výboru odvoláni vyššími orgány hospodář Jan Gazdík a finanční hospodář Milan Pomykal ! ?? .

V roce 1989 bylo zase v Suché Lozi „ vzrůšo“. JZD předložilo projekt „pánské obory“, která čítala cca 470 ha polí a lesa. Obora oplocená, vyasfaltované cesty, krmící zařízení přímo z vleček nákladních aut. Pro sucholožské myslivce zbýval jenom pás polí a prostory za humnama a část Sudenisk. Podpora tomuto projektu, který měl honosný název jako chov a zušlechťování daňčí zvěře byla dána i z vyšších stranických orgánů. Naštěstí se tehdejší radě MNV Suchá Loz podařilo tento projekt odsunout, pak přišel listopad 89 a celý projekt včetně neohroženého předsedy JZD odešel k ledu. O rok později se na Okresní konferenci ČMMJ.. po delších slovních přestřelkách rozhodlo, že dojde k rozdělení sloučeného sdružení a obě sdružení opět budou hospodařit samostatně.

V roce 1991 a to 2. března byla poslední společná výroční schůze. Schůzi byli přitomni předseda a tajemník OMS, kteří měli být garanty slušného rozchodu. Nebylo zapotřebí, rozchod byl dopředu řádně připraven, včetně finančního dělení. Bylo také předem dohodnuto, že po skončení společné části bude oddělené zasedání obou celků, tyto přijmou své nové stanovy, zvolí si nové výbory a pak si znovu a naposled zesedneme a přátelsky se pobavíme před definitivním rozchodem. Zatím co naše část měla dávno všechny záležitosti vyřízené a podepsané, bánovští myslivci se nedohodli a po jednom se vytratili. Do nového sdružení vstoupilo v Suché Lozi 35 členů, za předsedu byl zvolen Ing. Michal Gregárek, za hospodáře byl zvolen Zdeněk Gregovský a ministrem financí byl zvolen Pavel Horňák. Revizní komisi předsedal Jan Mahdal. O rok později podle nového zákona proběhla tzv.transformace společnosti, byly přijaty nové stanovy a od té doby máme nový název :

Myslivecký spolek Březina, z.s. Suchá Loz

A dál to už není historie, ale současnost a tu společně prožíváme.